Pranice (Daněk Wabi)

G G/F# G/E G/D 1. Bude to asi tak rok, co já na bále byl G G/F# E7 a u stolu seděl a červené pil, Ami D7 Ami D7 kolem lidí jak much, samý tanec a smích G G/F# G/E G/F# G G/F# G/E G/F# a girlandy světel a venku tál sníh. 2. Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk, vtom uprostřed parketu zvedl se křik, už kapela stojí a parket se prázdní, tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni. 3. Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou, každý za cizí lež, každý za pravdu svou, už vytéká krev jako červená tuš, ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž. 4. Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští dlaň opíše kruh a láhev se tříští, ten s nožem si leh', možná chce se mu spát, druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'. 5. Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží, jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží, příběh pomalu končí a zbejvá jen říct: pravda jsou jenom slova, ale život je víc, G G/F# G/E G/F# G pravda jsou krásná slova, ale život je víc ...