Trubač (Nohavica Jaromír)

Ami E 1. Jsme břehy jedné řeky, jsme kola jedné káry, Ami nás pojí stejný osud, ať v dobrém nebo zlém, C G když na Krakovské věži zatroubí trubač starý, E Ami zas chytám svoji šavli a jsem plný naděje. 2. Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí, a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč, zahrajte, harmoniky, ať lépe se nám kráčí, jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct. 3. Co svoboda, že nespat, že porozbíjet vázy, že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem, na to jsme příliš vážní, nám ironie schází, my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem. 4. A koho vzíti s sebou, to kdyby člověk věděl, a kdo bude náš vůdce, kdo prádlo bude prát a kam se vrhnout nejdřív, a kdo si bude hledět, jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát. 5. Je mrtev starý trubač, však dál zní jeho tóny, velká je jeho láska, to věčné SOS, [: jsme školáci, jsme děti, za chvíli bude zvonit a z otevřených oken v rádiu hraje jazz. :]