Zůstanu napořád (Gunčíková Gabriela)

D Ami C G D Ami C G D Ami C G D Ami C G 1. Můžu psát v každým dopise, zprávu svou tajnou řečí. D Ami C G Psát dál že, tady jsem, zkoušíš to nečíst. D Ami C G Chceš-li nepoznej mě, stejně dál v tobě budu žít. D Ami C G Budu v každý řádce, hřát se v žáru přízně tvý. D Ami C R: Jsem to, co budeš z mýho románu číst, G to co, v něm ti zjevím. D Ami C Jsem kresba na mapách jen bílejch míst, G co směr tvůj změní. D Ami C G Mám být zátiší, kde pláč svůj neslyšíš? D Ami C G Já budu radši tón co tu zní a zní, i když o něm už neví. 2. Budu psát v každým dopise,zprávu svou řečí tajnou. Ať ví, že tady jsem,stejně máš mě přečtenou. Ať můžem jen krátce znát se,zůstanu napořád. I když zmizíš v dálce,dál se v tobě budu hřát. R: D Ami Až na vzdory frázím,vezme čas, co má vzít. C D A všeho, nač sázíš,budeš chtít se vzdát D Ami C G I tam za tou hrází,stejně píseň má znít budedál… R: + D Ami C G